﻿&editionNumber=16
&editionVolume=3530

&centralHeader="POMĚRY V BERLÍNĚ JSOU „NAPROSTO STRAŠNÉ“"

&mainArticleHeader="201 LETADEL SESTŘELENO!"

&mainArticleText="Berlín přiznává prosincovou ztrátu 82 letadel a tvrdí, že protivníci ztratili 119.

BERLÍN, 10. ledna (přes Londýn) – Dnešní zpráva ministerstva války o letecké činnosti uvádí: „V prosinci činily ztráty nepřítele na německé frontě devět upoutaných balonů a 119 letadel, z nichž 47 spadlo za našimi liniemi. Ostatní byly pozorovány při pádu za nepřátelskými pozicemi. My jsme v boji ztratili 82 letadel a dva upoutané balony.“

Poručík William S. Ely z letecké sekce amerických záloh zahynul 2. ledna ve Francii, podle zprávy, která včera dorazila do jeho domova v Rochesteru. Byl synem zesnulého doktora a paní William S. Elyových a bylo mu 22 let. V pátek odpoledne se v episkopálním kostele sv. Pavla v Rochesteru uskuteční vzpomínková bohoslužba. Ely absolvoval Harvard roku 1917 a v červenci odplul do Evropy dokončit letecký výcvik.

Současně bylo oznámeno, že letadla budou za německými liniemi shazovat kopie projevu prezidenta Wilsona ke Kongresu. Projev je považován za výborný propagandistický materiál a má mezi nepřítelem vyvolat diskusi o možnostech a podmínkách míru, případně i celonárodní stávku proti válce. Německo však nedávno prostřednictvím švýcarských úřadů oznámilo, že piloti letadel používaných k shazování propagandy budou v případě zajetí považováni za špiony a zastřeleni. Tato hrozba, která by zřejmě byla uskutečněna, plán výrazně komplikuje.

Je proto zapotřebí nějakého létajícího prostředku schopného urazit padesát až sto mil nebo více a cestou rozsévat propagandu, a to i při mírném protivětru. Je to příležitost pro vynalézavé konstruktéry, aby zlepšili současné možnosti pronikání nad nepřátelské země s „morální municí“ a rozsévání letáků, traktátů a obrázků."

&secondaryArticleHeader="Ponorky při potápění stále více používají děla"

&secondaryArticleText="Superponorky nyní nesou děla připravená k palbě ihned po vynoření.

LONDÝN, 10. ledna – Od nástupu zimního počasí získala ponorková válka novou podobu. Většinu potopení nyní provádějí velké ponorkové křižníky, zatímco menší ponorky se zřejmě soustřeďují na kladení min.

Důvodem je, že malé ponorky jsou v bouřlivém moři špatnými hladinovými plavidly, kdežto křižníkový typ – přesněji „submersible“ – se ukázal jako mimořádně způsobilý k plavbě a za těžkého počasí je ovladatelnější než moderní torpédoborec.

Tyto ponorkové křižníky nesou dvě děla ráže 3,9 palce a šestnáct torpéd a mohou zůstat na moři šest týdnů. Němci jich od návštěvy prvního takového stroje v amerických vodách postavili značné množství, ale ztráty byly tak vysoké, že nyní zřejmě zbývá jen sedm nebo osm. I ty však dokážou udržovat vysoké tempo potápění lodí.

Mnoho nedávných potopení bylo dosaženo dělostřeleckou palbou. Křižníkové ponorky už nenesou starý typ děl, který se před ponořením skládal do trupu a před střelbou musel být znovu rozložen. Nová „mokrá děla“ jsou vyrobena z materiálu odolného mořské vodě, stojí na pevných lafetách a mohou zahájit palbu okamžitě, jakmile se paluba ponorky objeví nad hladinou.

Jeden americký torpédoborec se s takovým křižníkem střetl před několika dny. Německá ponorka se snažila ze vzdálenosti čtyř mil potopit tři obchodní lodě a vypálila asi třicet ran, když se na obzoru objevil torpédoborec přivolaný zvukem střelby.

Američané zahájili palbu ze šesti mil. Ponorka však ležela téměř zaplavená po palubu a představovala velmi obtížný cíl. Když se k ní torpédoborec řítil plnou rychlostí, náhle se ponořila; kouřící ústí jejích děl zmizela pod hladinou jen okamžik po posledních výstřelech."

&fakeArticle1Header="USS Wachusett zařazena do služby"

&fakeArticle2Header="Válečná kronika"
